Jak jsem přežil Vánoce a Silvestr: Manuál pro amatéry k přežití svátků

Vánoce a Silvestr. Dvě slova, která by mohla klidně sloužit jako heslo k psychologickému testu. Co ve vás vyvolávají? Radost? Hřejivý pocit pohody? Anebo mírnou srdeční arytmii, když si vzpomenete na fronty v obchodních domech a nekonečné „šup šup, už se smaží řízky“? Já osobně jsem letos přežil svátky jen díky několika zásadním pravidlům, která jsem si stanovil. Říkejme jim „Pravidla svátečního přežití pro normální lidi“.

1. Pravidlo: Vyhýbej se obchoďákům

Nic nepřipomíná vánoční pohodu tak jako boj na život a na smrt o poslední balení vánočních kolekcí. Letos jsem se rozhodl: ne. Žádné supermarkety. Vyhýbal jsem se jim obloukem, jako kdyby tam na mě číhal Grinch osobně. Všechny dárky jsem objednal online. Jediný problém? Objednal jsem je tak pozdě, že dorazily 27. prosince. Takže Vánoce u nás letos zahrnovaly rozbalování slibů, co dorazí „hned po svátcích“.

2. Pravidlo: Dárky hlavně nenápadně

„Co bys chtěl k Vánocům?“ Tuto otázku jsem kladl s předstihem, ale odpovědi typu „Já nic nepotřebuju“ nebo „Hlavně klid a mír“ mě vždycky zklamaly. Tak jsem přistoupil ke kreativnímu řešení: každý dostal to, co bych si nejradši koupil já. Bratr dostal knihu, kterou jsem chtěl přečíst, a babičce jsem koupil chytrou váhu – protože kdo nechce na Vánoce váhu, že?

3. Pravidlo: Nejez cukroví po půlnoci

Letos jsem se rozhodl jít zdravější cestou. Žádné přejídání cukrovím! A tak jsem si dal „jenom ochutnat“ jeden vanilkový rohlíček… a pak ještě druhý, třetí, čtvrtý. Do jedné v noci jsem byl obalený moučkovým cukrem tak důkladně, že bych mohl dělat konkurenci sněhulákovi. Když jsem se ráno podíval do zrcadla, málem jsem omdlel. Můj odraz vypadal jako někdo, kdo snědl Štědrý večer i s obalem.

4. Pravidlo: Omez alkohol na Silvestra

Silvestr je svátkem excesů. Ale letos jsem si řekl, že to zvládnu civilizovaně. Takže žádné panáky, jen decentní šampaňské o půlnoci. Skvělý plán, kdyby to šampaňské neotevřel můj kamarád tak, že jsme během oslav museli hledat korek v rohu místnosti. Mezitím jsem „decentně“ ochutnal pět různých likérů. Ráno jsem se probudil s pocitem, že mám v hlavě orchestr, který se rozhodl trénovat během požáru.

5. Pravidlo: Buď asertivní při novoročních předsevzetích

„Letos začnu cvičit!“ „Přestanu jíst sladké!“ „Budu vstávat dřív!“ Když jsem se ráno na Nový rok probudil, všechny tyto myšlenky jsem s klidným svědomím odložil na příští rok. Protože přiznejme si to: po Vánocích a Silvestru si člověk zaslouží především přežít.

Epilog: Svátky jako přehlídka absurdit

Vánoce a Silvestr mě letos opět nezklamaly. Jsou to svátky plné krásných momentů, které člověk ale ocení až zpětně – třeba v únoru, kdy se konečně vzpamatuje z celé té absurdní směsice tradic, příprav, přejídání a hluku. Ale víte co? Příští rok to udělám zase stejně. Protože Vánoce a Silvestr nejsou o dokonalosti – jsou o tom, že i přes všechny trapasy, chaos a absurdity nás nakonec doběhnou. Aspoň bude co vyprávět.